Putování aneb do svítání ať jsi doma!
Ahoj Dvojkaři!
Pokud byste se snad někdy namísto pětihvězdičkového hotelu chtěli ubytovat skutečně nějak netradičně, rozhodně doporučuji nějakou zříceninu. Pohled na noční, světlem neznečištěné nebe dá víc než snídaně all inclusive a či masáž zad na účet podniku. A pokud byste snad takové nějaké místečko hledali v kraji tábora Dvojka, rozhodně bych doporučoval hrad Krašov.
Tato romantická, poměrně zachovalá zřícenina hradu, jehož založení se datuje do roku 1232, nejen že nabízí překrásné pohledy na klikatící se řeku Berounku, skýtá ve svých útrobách vcelku pohodlné, suché a útulné přespání pro asi tak dva oddíly nejstarších kluků a holek, jejichž oddíloví vedoucí jim tento nevšední zážitek umožnili. Zážitek navíc okořeněný tím, že na hrad si museli všichni dojít po své ose, vybaveni mapou, buzolou a schopností ty dvě věci zkombinovat předepsaným způsobem tak, aby na hrad vůbec trefili. Samozřejmě pod dohledem a za účasti dospěláka, který však děti spíše jen letmo korigoval než aby je vedl. Mohu všechny starostivé maminky a tatínky ubezpečit, že i když některým týmům buzola moc nebuzolovala a někteří drželi mapu při pokusech o navigaci vzhůru nohama, nakonec nějakým řízením osudu do pelíšku všichni došli relativně brzo. Relativně... (Argument "co je na mapě dole, to je z kopce", je sice koncepčně zajímavý, jinak ale po praktické stránce zcela k nepotřebě - pozn. Odysseus;).
Aby toho putování nebylo málo, i oddíly 7 a 8 si užily přespání v divočině. O co bylo jejich ubytování méně romantické (širák bez hradu), o to bylo stmelující. Na místo přespání dorazily oba oddíly dohromady a v průběhu přesunu si děti pomáhaly, zaskakovaly jeden za druhého a vůbec se tak nějak stmelovaly, že ráno po probuzení to nebyly jen dva oddíly na dětském táboře, ale opravdová a pospolitá parta, ve které platí ono okřídlené jeden za všechny a všichni za jednoho. A to je dobře.
No a do třetice všeho dobrého si spánek pod Mléčnou dráhou vyzkoušely i oddíly pátý a šestý. Ne že bychom snad i je hnali někam na kraj světa, to jistě ne. Tihle kluci a holky přespali jen pár metrů od svých chatiček s vědomím toho, že kdyby se v noci necítili úplně komfortně, mohli si kdykoliv jít lehnout do své postýlky. Toho ale nikdo nevyužil a tak myslím, že i těmhle kamarádům se akce přespání líbila.
Obecně si vlastně myslím, že akce tohoto typu na tábor pro děti prostě patří. Však uznejte, kde jinde, když ne tady? V noci bylo navíc tak teplo, že někteří jen leželi na svých spacácích a po celou noc se ani nemuseli přikrýt.
Tím se dostáváme k otázce počasí. Jak vám, tak i nám, je samozřejmě teplo. A samozřejmě že těmto extrémům přizpůsobujeme i náš program. Jak už jsem napsal v některém z dřívějších příspěvků, les a bazén to jistí a činí ty tropy poněkud snesitelnějšími. Navíc připočtěte možnost koupit si v místním hladovém okně nějakou tu dobrotu na přilepšenou nebo nanuk a ve výsledku máte skoro dokonalou prázdninovou rovnici. Pokusíme se všechny zbývající aktivity a programy samozřejmě dotáhnout, ale takto horké počasí (stejně jako případně deštivé počasí, se kterým jsme se potýkali vloni) je prostě zásadní faktor, který neumíme ovlivnit, jen se mu musíme přizpůsobit.
Když už jsme u toho bazénu, docházím k názoru, že by nebyl věru špatný nápad jít se podívat, jakou teplotu má dnes voda. A nemůžu vyloučit, že bude potřeba pomoc sporťákům a oddílákům děti chvíli pohlídat. Takže ahoj, jdu si pro plavky a ručník a odcházím monitorovat ;).
Mějte se všichni pěkně a zachovejte nám přízeň.
Za tým Dvojky
Petr "Volísek".
Fotogalerie
