Pozdravy z mechu a kapradí
Je nám krásně. Svět tam venku, svět všech těch onlajnů a internetů, je nám tak vzdálený, že už začínáme pociťovat první známky digitálního detoxu. Telefon se změnil jen na drahý budík. Nevíme, co nám naši politici zase vymysleli za novotu, jestli vyhrála Sparta nebo Slavia, jestli šel Jarda Jágrů konečně do důchodu, která celebrita se rozhodla ukázat fotky z dovolené a jaká pohroma se přehnala světem. A vůbec nám to nevadí, právě naopak! Naše starosti se smrskly na to, jestli si půjdeme hrát na louku nebo na kopec, jak vyzdobit zbylé nástěnky, v kolik hodin začít táborák či jestli se vykoupat nebo jít na lanové centrum. No kdo to má!
Nejstarší oddíly vyrazily na jednodenní/jednonoční přežití. Vybaveni pouze karimatkou, spacím pytlem, několika nástroji, základními surovinami a dobrou náladou měly za úkol…přežít :D. Uvidím ve čtvrtek odpoledne, v jaké množství a stavu se vrátí. Nebojte, oddílaci jsou samozřejmě s nimi a v otázce přežití mají s dětmi stejný zájem ;). Pokud se nejstarším osadníkům podaří tuto zkoušku se ctí a zdárně složit, vyrazí v jejich stopách v dalších dnech i osadníci z oddílů deset, devět, osm a sedm.
Lanové centrum má velký úspěch! Dneska i devítiletí kluci zdárně prolezli celé centrum včetně nejtěžších překážek a dali si dlouhý skluz. Jsou to pašáci.
Marodka hlásí jen lehkou, místy žádnou obloženost. Máme vážně šikovné zdravušky a švarného zdravotníka (ruce pryč, děvčata, tenhle je zadaný). Doktor House by záviděl, jaký tým tady máme tým.
Posíláme všem pozdravy. Pište pohledy a dopisy, ať si mají děti co schovat pod polštář (vedle všech těch věcí, které si tam i přes naší vůli během dne pozastrkají).
Fotogalerie
