VČERA NEDĚL BYLA...
Ahoj Dvojkaři!
Je tu nedělní noc, chvilka klidu napsat pár řádků a potěšit se s vámi o takové ty klasické táborové zážitky.
Jestli se na nás počasí chtělo vyřádit, zvládlo to v noci ze soboty na neděli. Deště ale k ránu ubylo a poeta by řekl, že se na nás ráno smálo zalité sluncem ;). Budíček nám nemohl zazpívat nikdo jiný než Pavel Bobek se svým Nedělním ránem, který k našemu táboru a nedělnímu vstávání neodmyslitelně patří.
Dopoledne jsme dětem ukázali nejbližší okolí tábora a zahráli jsme si první seznamovací hry. Většina z nás se ale navzájem už zná. Nové místo, nové možnosti, ale stará parta ;).
Jako správní táborníci jsme na prvním ranním slavnostním nástupu vztyčili jak českou, tak naší táborovou vlajku. A potěšili jsme se informací, že na olympiádě máme v oštěpu dvě medaile. Bravo, kluci, jste borci! Snad váš úspěch bude inspirací pro naše táborové olympijské hry. I když hod oštěpem mezi naše táborové disciplíny nepatří ;).
Stav na marodce je ideální, tedy prázdno. Jen tak dál, aby to vydrželo!
Večer jsme zahájili „celotáborovku“. No, zahájili…. Sotva jsme se s dětmi sešli na „place“, nebe se zatáhlo a začalo jemně pršet. „To dáme! Děti mají pláštěnky a my nejsme z cukru!“, povzbuzujeme se navzájem. A tak děti koukají na čtyři překrásné koníky, na kterých nám kamarádi přijeli pomoci navodit tu správnou atmosféru, na moc pěkné kostýmy a do detailu připravené úvodní divadlo. Jenže ten nahoře, nebo kdo vlastně ovládá nebeský kohoutek, se rozhodl, že to chce víc deště…a ještě víc deště…až nám nezbylo, než lehce improvizovat a druhou půlku zahájení přeložit na pondělí.
Mimochodem, klasika - jakmile jsme v rychlosti sbalili techniku a děti se schovaly do chatek, během deseti minut bylo po dešti a nad údolím potoka se vybarvila překrásná duha. To se chce tlouct hlavou o zeď, v těchto chvílích…. ;).
Víte co? Abyste v tom měli jasno, napíšeme o CETEHU samostatné povídání (snad během pondělí, snad! Čas tu letí jako splašený…).
Co se týká webu a fotek - vzhledem k velkým technickým obtížím je toto na štíru. Signál tu prostě není. Nicméně určitě se alespoň několikrát denně pokusíme vyběhnout někam na kopec a oglosovat dění tábora na našem FB. A každý den se pokusíme nahrát jedno či dvě ucelenější povídání a pár ilustračních fotek na web. Tak se na nás nezlobte, pokud dostáváte méně fotek a informací, než na co jste byli zvyklí. Je to prostě takové víc táborové a méně digitální. Skoro jako před dvaceti lety.
Děti v pondělí povinně pošlou domů určitě i nějaký ten pohled či dopis, takže tak ve středu či ve čtvrtek začněte vyhlížet listonoše!