Bazárový mumraj aneb III. etapa cetehu
Ráno jako malované! Po úmorných vedrech klesla teplota do hodnot z kategorie snesitelných, ba dokonce velmi příjemných. Příjemných 24 stupňů, úsměv na rtu a dobrá nálada jsou ingredience, ze kterých lze upéct velmi podařený táborový den. Na programu byla dnes další, v pořadí již třetí etapa celotáborové hry.
V ní nadějné vyhlídky na to, že máme skoro všechny potřebné propriety a pradávné formule připravené k zopakování Sehetiho rituálu, vzaly za své. Káhirské muzeum bylo vyloupeno! A to i přestože jej – spíše méně než více – bedlivě střežil hrdina a světoběžník plk. Colonel. Ráno společně s naším dr. Navrátilem zjistil, že za krádeží artefaktů stojí náš protivník Hasan Hamásí, známý mezi dětmi spíše jako Hafan Humusí. Ten si tímto úskokem chce pojistit bezproblémový návrat svého pána, nemrtvého faraona Bezejmenného. Namísto toho, aby jeho spříznění Tuaregové artefakty ukryli či zničili, rozhodli se je zpeněžit na jednom z vyhlášených egyptských bazárů. Tím nám dali šanci je získat zpět. Nejsme zloději ani násilníci a dodnes ani není znám jediný případ, že by se někomu podařilo obchodníky na bazáru o jejich zboží připravit jinak než poctivou koupí. Museli jsme se proto obrnit trpělivostí a dát dohromady horentní sumu, za níž bychom mohli artefakty vykoupit.
Naši mladí archeologové tedy pro jednou odložili své lopatky, síta a štětce a vydali se s mizivým počátečním kapitálem obchodovat na bazár. Krédem dne a zároveň i naší obecnou strategií bylo:
Levně kupovat, draze prodávat, ukládat do banky, a pozor na Tuaregy!
Více slov není třeba. Právě to všechno děti se zápalem svým vlastním na bazáru dělaly. Nakonec uspěly a k večeru na nástupu mohl dr. Navrátil hrdě defilovat s opětovně ukořistěnými artefakty. K výrobě relikvie prokletého faraona nám nyní opět chybí již jen jediné – krev dotyčného. Kde jí ale vzít? Na to nám odpoví následující etapa.
Fotogalerie
